Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě generál Christopher Cavoli minulý týden vypovídal před senátním výborem pro ozbrojené složky. Co zajímavého řekl o rusko-ukrajinské válce? Cavoli upřímně přiznal, že netušil, že válka bude trvat tak dlouho a že ruské ztráty (zejména v tancích) budou tak velké. Rusové podle něj během bojů dosud ztratili asi 4000 tanků (což odpovídá celkovému počtu amerických tanků). Takový vývoj ho zjevně šokoval a spojuje ho s tím, jak se Rusové a Ukrajinci adaptovali.

Rusko se podle amerického generála, velícího silám Severoatlantické aliance a americkým silám v Evropě, dokázalo v některých technických oblastech přizpůsobit a adaptovat, ale efektivita ruských pozemních sil celkově klesá. Ukrajina se podle něj celkově přizpůsobuje mnohem efektivněji než Rusové. Uvádí jeden konkrétní příklad, a to přechod (v podmínkách války) od výhradně sovětského dělostřelectva k dělostřelectvu NATO - což považuje za mimořádně působivé.

Cavoli také na dotaz o efektivitě amerických řízených střel ATACMS potvrdil, že jsou vysoce účinné: "Jsou mimořádně účinné. Mohl bych to rozebrat na neveřejném zasedání, ale Spojené státy vyrábějí velmi dobré zbraně a to, co jsme darovali, bylo velmi, velmi účinné…" Je skoro smutné si v této souvislosti uvědomit, že administrativa amerického prezidenta Joea Bidena strávila dva a půl roku tvrzením, že ATACMS Ukrajině nedodá, protože nejsou potřeba.

Ve srovnání s poměrně chmurným vyzněním zpráv z bojiště na stránkách západních médií nabízí Cavoli poměrně optimistický pohled. Rusku se podle něj nedostává obrněných vozidel a Ukrajinci ukazují, že alespoň částečně napravili svůj problém s nedostatkem vojáků. Ukrajinci jsou v mnohem lepších obranných pozicích a Rusové nyní podnikají převážně útoky založené na pěchotě s nadějí pouze na lokální úspěch.

Cavoli označuje Ukrajinu celkově za "velmi závislou" na pomoci USA a zmiňuje, že Ukrajinci jsou na USA závislí zejména v oblasti "špičkových protiletadlových systémů" (Patrioty). A bez amerických zpravodajských informací by byla ukrajinská schopnost zaměřit se na ruské cíle vážně degradována. Cavoli je skeptický ohledně možnosti, že by Ukrajina v blízké budoucnosti zahájila velkou ofenzivu, ale domnívá se, že je ve velmi dobré obranné pozici. Domnívá se, že bojové linie se v příštích týdnech pravděpodobně příliš nezmění.

Cavoli se pochvalně vyjádřil o ukrajinských schopnostech vyrábět vlastní střely dlouhého dosahu a naznačuje, že válka na dálku bude nabývat na významu a bojové linie se budou posouvat jen minimálně.

Propad Ruska v kapacitě AI

Putin nenávidí elektroniku a moderní technologie. Rusko tím podle analytického textu ve Financial Times trpí a propadlo se na 31. místo na světě v kapacitě umělé inteligence. Před Ruskem se umístily dokonce i Portugalsko, Irsko nebo malinké Lucembursko.

Vladimir Putin prý nepoužívá internet, nemá chytrý telefon a ještě před deseti lety nutil lidi ze svého nejbližšího okolí používat psací stroje. Technologicky tak Rusko zaostává, a to i ve vojenských technologiích, kde se umělá inteligence a autonomní řízení prosazují stále více. Zjednodušeně řečeno: bez čipů není výpočetní technika; bez výpočetní techniky není pokrok v obranných technologiích. Rusko táhnou v tomto ohledu sankce. Sberbank - ruský gigant v oblasti finančních služeb, jehož většinovým vlastníkem je stát - dokázala od února 2022 pořídit pouze 9000 grafických procesorů (pro srovnání - Microsoft jich loni nakoupil téměř 500 tisíc). Dalším problémem je emigrace. Od roku 2022 ztratilo Rusko 10 procent technologických pracovníků kvůli emigraci.

Podle Financial Times je důležité, aby i při jednání o příměří a míru zůstaly čipy sankcionovaným zbožím. Západ by měl také podporovat emigraci IT odborníků z Ruska.

Čas na riskantní strategii? 

Tymofij Mylovanov je ukrajinský ekonom, bývalý ministr hospodářství a nyní prezident Kyiv School of Economics a člen poradního týmu prezidenta Zelenského. Je také častým komentátorem ukrajinského dění pro západní média jako CNN či BBC. Poměrně překvapivě si v dlouhém vláknu na síti X myslí, že Trump nabízí Ukrajině reálnou šanci na ukončení války. Má k tomu pět důvodů: 1) Alternativou je Bidenův přístup, který je podle něj ještě nebezpečnější. Biden se snažil zabránit eskalaci. Nenabízel žádnou cestu k vítězství, žádnou dostatečnou výzbroj pro skutečnou protiofenzivu, ale také žádnou cestu k míru, ani žádné rozhovory s Putinem. 2) Ochota USA podporovat Ukrajinu neustále klesá. V roce 2024 bylo téměř nemožné schválit dodatečný balíček pomoci. 3) Ukrajina má velký problém s mobilizací. Padlých má sice výrazně méně než v Rusku, ale Ukrajina není ochotna obětovat své lidi tak, jak to dokáže Rusko. 4) Demografie - ukrajinská emigrace je skutečný problém a čím déle bude válka trvat, tím menší je šance, že se lidé vrátí do vlasti. 5) Šance na poválečnou obnovu ekonomiky - s tím, jak válka nabírá na síle, je stále obtížnější udržet ekonomiku v chodu. Opět platí, že čím déle bude válka trvat, tím složitější bude obnova ukrajinské ekonomiky po válce.

Žádný z těchto důvodů podle Mylovanova neznamená, že by Ukrajina měla kapitulovat. Pokud je na výběr mezi tím, zda se stát součástí Ruska, nebo bojovat, Ukrajina bude bojovat. Žádný z těchto důvodů neznamená, že by se Ukrajina měla vzdát bezpečnostních záruk. Ukrajina nepotřebuje příměří, které povede k omezením a ústupkům ze strany Ukrajiny jen proto, aby se válka zanedlouho obnovila.

Ale připomíná případ Finska po druhé světové válce. Finsko muselo odstoupit část území, platit reparace a akceptovat omezenou suverenitu - tzv. finlandizaci. Přesto bylo Finsko ve skutečnosti vítězem - uhájilo svou nezávislost a lidé ve Finsku se dnes mají neskonale lépe než v Rusku. A Ukrajina je na tom nyní mnohem lépe než Finsko v roce 1944. Rusko už není velmoc, jak ukázal jeho neúspěšný pokus si Ukrajinu podmanit. Podmínky míru se určitě nebudou líbit ani Rusku, ani Ukrajině, ale Ukrajina se bude moci posunout dál a rozvíjet se.

Existuje alternativa - pokračovat v tlaku na Rusko a doufat, že se zhroutí. Jako to udělal Reagan. Ale Mylovanov nevidí, že by k tomu USA a Evropa měly chuť. A navíc by to nemuselo stačit. Je to riskantní strategie. A Mylovanov píše: "Nechci na to vsadit budoucnost Ukrajiny."